Prázdniny...

26. 07. 2008 | † 15. 02. 2013 | kód autora: Kar

Nó jo, to jsou zase prázdniny za všecky prachy. Na táboře se mi jaksi povedlo se dostat do oddílu k samejm fiflenám a pitomcům. Navíc bylo hnusný počasí - pořád byla zima a pršelo - a my jsme v něm pořád lítali do lesa, aby nám neušla nějaká ta hra, jejichž význam většinou byl oblítnout celej les, něco najít, přinýst to zpátky a běžet zase. Zábava, no. Některý úkoly se konaly i v táboře, jako například házení šiškama do beden z dálky. Z tohohle nás diskvalifikovali, protože to tam jeden chytrák hodil ze strany. Diskvalifikaci jsme schytali i z Dráčků - hra, kde se čtyři lidi chytli, poslednímu strčili za kalhoty čtyři proužky krepáku a ostatní dráčci se snažili jim ho čajznout. Tam jsme zase porušovali pravidla všichni, takže pohoda, klídek, tabáček... Večerka byla většinou v deset, s výjimkou diskoték, co trvaly až nějak do rána. Smůlu měli ti, kterým se nechtělo tam celou dobu hopsat (takže polovina tábora), protože do chatek se před koncem nesmělo. Mně sice štval výběr přiblblejch písniček (pro mě jsou přiblbý skoro všecky, takže normálka), ale narozdíl od svejch kámošek, který se po prvních třech písničkách svalily, protože byly šííííleně unavený, jsem to tam zvládla asi do jedenácti. A co teprv maškarní diskoška... Tam jsme se převlíkli do masek, ve kterejch jsme museli tančit. Obcházela tam porota, která hodnotila jak nejlepší masku, tak nejlepší tanec. Já jsem šla za mimino, takže jsem na sebe navlíkla oranžový pyžamo s pejsem, do pusy jsem zastrčila dudlíka a poskovala jsem tak jako totální idiot. Porota se mi začla smát a obdarovali mě třetim místem a skělym zmrzlinovym pohárem. Ale nemyslete si, že jsme tam celejch těch 13 dní jenom tančili. Jak už jsem řekla, převážnou většinu jsme trávili v lese. Všichni se tam znaveně klátili, ať už proto, že byli líní a jen co vyšli do kopečka nemohli (můj případ), nebo proto, že se moc nevyspali kvůli tomu, že v jejich chatce někdo večer chrápal (taky můj případ). Když jsme řekli vedoucím, že si chceme dát pauzu, protože jsme unavení, akorát nás seřvali, že si nemáme na co stěžovat, protože oni v noci spí tak dvě hodiny, protože celou noc pro nás připravujou hry. To určitě, kdovíco tam vždycky dělaj... Na co si ale nemůžu stěžovat bylo jídlo. Vařili tam skvěle. Sice všechny štvalo, že jsme museli jíst z vlastních ešusů, takže vždycky byly umývárny zacpaný přívalem lidí, který si je drhli, ale to na chuti jídla nic neměnilo. Jenom ten poslední den... To jsem se fakt přežrala. K snídani několik rohlíků se šunkou, sýrem, máslem, okurkama, jogurt a hnusnej čaj, k obědu nějakej podivnej těstovinej salát a k večeři bramborový knedlíky, kterejch jsem původně chtěla sníst jen pět, protože jsem toho už snědla dost, ale kámoška mě poprosila, abych nedojedla i to její... A kdo by odolal dvěma opuštěnejm knedlíkům s ještě opuštěnějším špenátem? Já určitě ne, tak jsem to do sebe hodila. Sice mě to trochu tlačilo v břiše, jinak pohoda. Záverečná diskotéka fajn, Vánoce taky (tam jsme si mezi sebou dávali dárky, ale já dala jenom naší vedoucí... Takovou malou želvičkou, co jsem splašila na výletě v Plzeňský Zoo v krámku U Lemura) a ohňostroj bezvadnej. Došli jsme do chatek, lehli jsme, když přišli vedoucí, předstírali jsme, že už jsme si vyčistili zuby a usnuli jsme. Další den, to už se odjíždělo, se tomu všemu jídlu zřejmě zachtělo na procházku nebo co. Bylo mi celej den blbě a protože neštěstí nechodí samo, přidal se i pořádnej průjem. Sranda, to si určitě umíte představit :D Doktorka mi předepsala nějaký hnusný prášky, co se házej do kelímku s vodou a ten bahnitej blivajs, co z toho vznikne, musim pít třikrát denně... Já jsem ale chudáček :D


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky osobni

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.